Období desátého náčelníka

 

Svatopluk Hašek - Kozlík
KOZLÍK (oddílové číslo 088) - Desátý náčelník Bílého Orla. Řadu let byl oddílovým ohnivcem. Do oddílu byl přijat 1. února 1981.

 

Píše se 30tý srpen roku 1991. Na louce uprostřed ztemnělých lesů stojí bojovníci Bílého Orla a čekají na okamžik, kdy budou moci zvolit desátého náčelníka v historii oddílu. Volit budou ze dvou kandidátů. Buratina a Kozlíka. Srdce mi buší až v krku a v zádech cítím zvláštní mrazení. Jsem totiž tím druhým kandidátem.

Ve chvíli kdy Ježek, který volby řídí, vyhlašuje výsledky, se mi roztřásla kolena a hlavou běží film dosavadních zážitků s oddílem. Od prvního tábora Královny Maud, kde jsem nejprve v potu tváře stavěl spolu s Trifidem a Smíchem saunu (abych pak škvírou u dveří nasával alespoň trochu čerstvého vzduchu), přes okamžiky na táboře Ohně (kdy se nám podařilo rozdělat oheň pomocí třecích dřev), až k letošním velikonocům, které byly několika bojovníky označeny za nejlepší výpravu, kterou pamatují. A teď, v následujícím nejméně roce se mám postarat o to aby stejně krásné a nezapomenutelné chvíle v kruhu kamarádů prožili, kdož už v oddíle nějaký čas jsou, ale i ti kteří teprve přijdou.

Naše řady se na začátku oddílového roku nepodařilo příliš rozšířit neboť z náborů a plakátků rozvěšených po Letné přišel pouze jeden nový člen. Vše jde ve strašně rychlém sledu. První výpravu směrujeme na Brdy, kde se pak v noci krčíme v hustníku, neboť okolo nás se střílí - myslivci mají manévry. Následuje Traperská mačeta na Kozákově a okolí. Po všech disciplínách vítězí Čak. Od listopadu probíhá Tajná činnost. Jako obvykle provázena snahou zjisti činnost ostatních družin a svoji co nejvíce utajit. Poloha klubovny se zřejmě stala největší překážkou pro všechny zvědy, takže nemohl být tento rok vyhlášen vítěz. Na Vánoční slavnosti končí svoji práci s družinou Svišť a novým rádcem Racků se stává Tučňák. A už je tu robinsonáda. Tentokrát v Jizerských horách uprostřed lesů. Sjezdovka je deset minut z kopce a za laciný peníz. Největším zážitkem je opět pobyt na Gule (WC). Frag po jedné takové návštěvě potupně vrhnut na Britovy tepláky. Smůla pro Brita byla v tom, že je měl právě na sobě. Měsíc po robinsonádě mají být tenata. Ale protože na Brdech bylo 20 cm sněhu odkládáme je až na velikonoce. O velikonocích směřujeme na jih. První noc spíme pod Kletí. Ráno sněží. Pro světovou vědu objevujeme tz. Hornovu nemoc. Spočívá v tom, že zatím co ostatní teprve vstávají, Horn už stojí s usárnou na zádech a čeká na odchod. Tenata nakonec probíhají na místě tábora Svornosti, kam jsme se uchýlili pro špatné počasí. Odznak získává Mlok.

Letní tábor. Hrajeme velkou etapovou hru z prostředí "mořských vlků" kterou připravil Buratino a která se jmenovala „Muži z Gloucesteru“. Atrakcí se na táboře stává Činka kterého si každý potěžkává, protože i s postelí váží zhruba 20 kilo. Několikrát byl zavřen do bedničky od vajíček - ani mu tam nebylo moc těsno. Novinkou jsou ruské kuželky, které vyřezal Chick. Hodně hrajeme softbal a lakros. Po táboře končí Mudrc a odznak se třemi véčky se stěhuje na Chickův levý rukáv

Ani v následujícím roce nepřibylo mnoho nových tváří. Traperskou mačetu opět vyhrává Čak. Rody se rozhodly, že letos neproběhne Tajná činnost. Škoda. Na zimní sněm jedeme po dlouhé době zas do údolí Cikád. Kdo jednou zažil cestu ze Stráže nad Ohří ke srubu, ten dlouho nezapomene. Pár dní po sněmu je robinsonáda. Opět ve Smržovce. Celý podzim se všichni snaží mít co nejlepší oddílovou účast, protože vítěz pojede na robinsonádu zadarmo. Po tuhém boji vítězí Kapucín těsně před Mlokem. Sjezdovka v Nové vsi se stává osudnou Buratinovi. Po jednom parádním pádu mu obalují nohu sádrou a on se pak nechá vozit po horách v sanitce.

Během jara se většina bojovníků hodně věnuje lakrosu, což se poté projevuje na turnaji v Benešově. Myslím, že ještě trochu práce a budeme moci hrát vyrovnané zápasy s kýmkoliv. Na konci května jedeme na Invazi. Tuto hru na Brdech pořádá oddíl Sovy. Probíhá po dva dny a naše dvě skupiny "Luftwafe" a "Zoufalci" se umísťují na předních místech. Další oddílový podnik je sněm na kterém se tradičně vyhlašují celoroční soutěže. Asi nejvíce mne potěšil Kapucín, který se zúčastnil všech akcí a je tedy stoprocentním stovkařem.

Tábor se opět koná na Kosím potoce. Kosák nezůstal nic dlužen svému jménu. Teplota několikrát klesá ke 4 stupňům. Jediné teplé místo je v sauně. Chick s Buratinem se snaží z dutého kmene a kozí kůže zrobit tam-tam. Což se jim docela daří. Tábor nabitý spoustou her, a pro mne především prací, se chýlí ke svému konci.

Píše se dvacátý sedmý srpen 1993. Na louce uprostřed ztemnělých lesů stojí bojovníci Bílého Orla a čekají na okamžik, kdy budou moci zvolit 11. náčelníka v historii oddílu. Jediným kandidátem je Kobra. Hlavou se mi honí zvláštní myšlenky. Mé pocity se snad ani nedají popsat. Tee-pee opouští poslední bojovník. Počítám hlasovací dřívka a jdu vyhlásit výsledky...
 

Červenec 1994